Dlouhé nebo krátké samohlásky?

Kdy vyslovovat dlouhé a krátké samohlásky

Délkou samohlásek lze změnit význam celého slova. Proto je nutné dávat pozor na jejich správnou výslovnost. Můžeme se přibližně orientovat podle níže popsaných pravidel.

Dlouhé samohlásky

Dlouze čteme přízvučné samohlásky v následujících případech:

a) předcházejí písmenu -h (samotné h ale nevyslovujeme)

der Zahn /t͡saːn/ ^*1, zahlen /ˈt͡saːlən/ ^*2,
das Jahr /jaːɐ̯/ ^*3, die Uhr /uːɐ̯/ ^*4, ihn /iːn/ ^*5,
der Fehler /ˈfeːlɐ/ ^*6, fühlen /ˈfyːlən/  ^*7

b) jsou psané jako ie → vyslovujeme jako /i:/

der Brief /bʁiːf/ ^*8, viel /fiːl/ ^*9, lieben /ˈliːbn̩/ ^*10,
die Chemie /çeˈmiː/ ^*11, er sieht /ziːt/  ^*12

c) jsou zdvojené (typicky aa, ee, oo)

das Haar /haːɐ̯/ ^*13, das Paar /paːɐ̯/ ^*14,
der Staat /ʃtaːt/ ^*15, der Kaffee /kafeː/ ^*16, leer /leːɐ̯/ ^*17, der Schnee /ʃneː/ ^*18, der/die See /zeː/ ^*19,
das Boot /boːt/  ^*20

Délka samohlásky ale často není žádnou z těchto variant vyznačena. Musíme se pak orientovat dle toho, zda přízvučná samohláska

d) stojí na konci slova

da /daː/ ^*21, du /duː/ ^*22, wo /voː/ ^*23, ja /jaː/ ^*24,
so /zoː/ ^*25, zu /t͡suː/ ^*26, das Klo /kloː/ ^*27,
das Büro /byˈʁoː/ ^*28, hallo /haˈloː/  ^*29

e) stojí před jedinou souhlásku

wer /veːɐ̯/ ^*30, üben /ˈyːbn̩/ ^*31, rufen /ˈʁuːfn̩/ ^*32,
der Tag /taːk/ ^*33, der Hof /hoːf/ ^*34, süß /zyːs/ ^*35,
groß /ɡʁoːs/ ^*36, der Roman /ʁoˈmaːn/ ^*37,
der Name /ˈnaːmə/ ^*38, böse /ˈbøːzə/ ^*39, oder /ˈoːdɐ/ ^*40
tun /tuːn/ ^*41, gut /ɡuːt/ ^*42, die Natur /naˈtuːɐ̯/  ^*43

f) stojí před r + souhláskou (toto však platí pouze ve spisovné němčině)

die Art /aːɐ̯t/ / ^*44, die Erde /ˈeːɐ̯də/ ^*45,
das Pferd /p͡feːɐ̯t/ ^*46, werden /ˈveːɐ̯dn̩/  ^*47

Dlouhá zůstává samohláska v odvozených tvarech i v případě, že po ní následují dvě souhlásky.

geben /ˈɡeːbn̩/ ^*48 → du gibst /ɡiːpst/ ^*49 / er gibt /ɡiːpt/ ^*50
rufen /ˈʁuːfn̩/ ^*51 → er ruft /ʁuːft/ ^*52
der Hof /hoːf/ ^*53 → höflich /ˈhøːflɪç/ ^*54
die Natur /naˈtuːɐ̯/ ^*55 → natürlich /naˈtyːɐ̯lɪç/  ^*56

Krátké samohlásky

Krátce čteme přízvučné samohlásky, které předcházejí dvěma souhláskám.

der Herr /hɛʁ/ ^*57, besser /ˈbɛsɐ/ ^*58,
kennen /ˈkɛnən/ ^*59, füllen /ˈfʏlən/ ^*60,
zurück /t͡suˈʁʏk/ ^*61, sitzen /ˈzɪt͡sn̩/ ^*62,
alt /alt/ ^*63, springen /ˈʃpʁɪŋən/ ^*64,
der Tisch /tɪʃ/ ^*65, die Küche /ˈkʏçə/  ^*66

Krátce většinou čteme samohlásky před CH jako třeba Küche /ˈkʏçə/ ^*67 nebo sprechen /ˈʃpʁɛçn̩/ ^*68, nicméně např. der Kuchen /ˈkuːxn̩/ ^*69, das Buch /buːx/ ^*70 či die Sprache /ˈʃpʁaːxə/ ^*71 čteme dlouze.

Krátce se vyslovuje také většina samohlásek v nepřízvučných slabikách.

das Büro /byˈʁoː/ ^*72, das Hotel /hoˈtεl/ , rosa /ˈʀoːza/  ^*73

Minimální páry

Změna jediné hlásky může zcela změnit význam, proto musíme v některých případech na správnou výslovnost obzvláště dbát. Příkladem dvojic podobně se vyslovujících slov mohou být např.:

dlouhá		krátká
fühlen /ˈfyːlən/  *74		füllen /ˈfʏlən/  *75
die Höhle /ˈhøːlə/  *76		die Hölle /ˈhœlə/  *77
Hüte /ˈhyːtə/  *78		die Hütte /hʏtə/  *79
lasen /ˈlaːzn̩/  *80		lassen /ˈlasn̩/  *81
der Ofen /ˈoːfn̩/  *82		offen /ˈɔfn̩/  *83
der Ruhm /ʀuːm/  *84		der Rum /ʀʊm/  *85
der Staat /ʃtaːt/  *86		die Stadt /ʃtat/  *87
		statt /ʃtat/  *88
stehlen /ˈʃteːlən/  *89		stellen /ˈʃtɛlən/  *90
Tränen /tʀɛːnən/  *91		trennen /ˈtʀɛnən/  *92
das Wesen /ˈveːzn̩/  *93		wessen /ˈvɛsn̩/  *94

Německé vs české samohlásky

Výslovnost německých samohlásek je v některých případech odlišná od češtiny, především dlouhé samohlásky jsou zavřenější (jazyk je blíže patru). Více se dozvíte v článku Výslovnost samohlásek.

Závěr

Z pravidel výše popsaných existují samozřejmě výjimky. Proto je vždy lepší si výslovnost daného slova zkontrolovat v kvalitním slovníku.

Přepis bublinkové nápovědy: