Komiks

Způsobů, jak přirozeně nasát skutečný jazyk je mnoho. Na některé jsme se spolu již podívali v předchozích článcích. Vedle čtení a poslechu knih a sledování filmů existuje další, velice účinný způsob vstřebávání jazyka – čtení komiksu.

Jazyková poznámka:

Forma s -S na konci je typická pro češtinu. Angličtina užívá slovo comic, které je vlastně zpodstatnělým adjektivem. Němčina tuto formu převzala – der Comic / der Comicstrip.
Pokud by vás zajímal přesný rozdíl mezi comic strip / comic / comic book, jakožto i rozdíly v chápaní těchto slov v Americe a Británii, rozklikněte si poznámku “Culture” pod tímto heslem.

Výhody

Méně textu

Na rozdíl od knih obsahuje komiks mnohem méně textu. Díky tomu má čtenář možnost se daleko lépe na text soustředit a více si mimoděk zapamatovat. Kromě toho je pravděpodobné, že si člověk komiks přečte několikrát, na rozdíl od běžných knih, kde to bývá spíše výjimkou. Slova, fráze i celé věty pak bezpracně přechází do naší paměti, jelikož jsou spjaty s vizuálním dojmem – obrázkem. (Podobně, jako ve filmu, kde ovšem zaprvé není tak snadné děj zastavit a zadruhé ne vždy máme k dispozici nebo chceme používat titulky.)

Neformální jazyk

Komiks bývá ze své podstaty přirozeně domovem neformálního, mluveného jazyka, který v beletrii (natož pak v učebnicích) příliš nepotkáme, ačkoli je to právě tato forma jazyka, s kterou při setkání s rodilými mluvčími přijdeme nejčastěji do styku.
Můžete si v něm tak do sytosti užít všech těch ma' ^*1, 'nen ^*2, ham ^*3, habs ^*4, biste ^*5 apod., zkrátka slovíček a frází, které je dobré znát, a které vám krásně přejdou do krve a už se jich při konverzaci se skutečnými Němci (Rakušany, Švýcary…) neleknete.

Originální příběhy i zpracování klasiky

Dnes existuje vedle originálních obrázkových příběhů i mnoho komiksových zpracování klasické i moderní literatury, které zpřístupňují především (ale nejen) mladým lidem mnoho knih, po kterých by možná jinak asi ani nikdy nesáhli. V současné době už totiž dávno neplatí, že komiks = pokleslý žánr. Naopak, komiks se etabloval jako plnohodnotná alternativa přinášející čtenářům řadu výhod, včetně ušetření času. :--)

Témata, která komiks přináší jsou mnohdy tzv. vážná – příkladem budiž Maus, děsivé a současně hodnotně umělecky ztvárněné zobrazení holocaustu, které oslovilo miliony čtenářů po celém světě a je považováno za jedno z vrcholných děl moderní světové literatury, která se snaží přispět k tomu, aby lidé nezapomněli na to, co znamenal nacismus.
Vedle vážných témat najdete pochopitelně v kvalitní komiksové sekci i mnoho děl humorných nebo chytře ironických. K těm je třeba počítat např. autora s přezdívkou Flix, který (vedle krátkých zábavných příhod z vlastních i cizích životů) moderně zpracoval např. témata jako Don Quijote nebo Faust, v nichž si na své přijdou laici i znalci. Malí i velcí čtenáři se pobaví třeba u skvělého komiksu od Anke Kuhl – Lehmriese lebt!

Najít lze i knihy přepracované do podoby komiksu. Například Sophie Scholl (skutečný příběh německé studentky a křesťanské pacifistky, členky a později spoluvůdkyně nenásilné protinacistické skupiny Die Weiße Rose), Flughunde (konec druhé světové války z pohledu fanatického akustika ve službách nacistů a z pohledu jedné z Goebbelsových dcer) nebo např. komiks o životě jednoho z největších německých básníků a spisovatelů, Goethe.
I dětští čtenáři si přijdou na své – jako komiks lze sehnat např. klasická díla Ericha Kästnera (Emil und die Detektive ^*6, Die doppelte Lottchen ^*7 ad.) nebo Astrid Lindgren (Ronja, die Räubertochter ^*8, Pippi Langstrumpf ^*9 nebo třeba české pohádky K.J.Erbena přeložené do němčiny ^*10.

Čtenářský zážitek je srovnatelný s originály a propagace příběhů takovouto srozumitelnou a přístupnou formou zvyšuje podle mého názoru zájem o literaturu a vede dokonce často k tomu, že si čtenář zatouží přečíst původní dílo.

Polyglotův ráj

Co asi vůbec není třeba představovat, je klasika typu Asterix, Garfield či Tin-Tin ^*11. Tyto komiksy, původem francouzské či anglické, byly přeloženy do mnoha jazyků (Asterix do více než 100!) a jsou v Německu velice oblíbené, o čem svědčí např. počet prodaných výtisků příběhů velkého Gala, jenž je po Francii hned na druhém místě.

Ovládáte-li ještě alespoň jeden cizí jazyk (ale nakonec k danému účelu tu i čeština postačí), můžete se dát hned do učení. Začátečníkům a mírně pokročilým mohou tato obrázková dobrodružství pomoci si utřídit a upevnit základní slovíčka a fráze, pokročilým pak nejrůznější idiomy a neobvyklá spojení. V místech, kde se laik diví či zlobí, jak to, že jsou v bublině úplně jiná slova a významy, tam milovník jazyků zajásá a chtivě sahá po slovníku idiomů, aby si na své konto připsal jeden nový.

Pro koho je komiks

I komiks má pár nevýhod. Například není většinou vhodný pro začátečníky (A0-A1), protože by se v něm asi rychle ztratili. Existují i zjednodušené komiksy vytvářené pro studenty jazyků, ale ty bývají želbohu často ne příliš inteligentní a zajímavé.
Doporučená vstupní úroveň do světa komiksů je proto přibližně A2, ovšem hodně motivovaný student nebo takový, který již třeba jeden cizí jazyk zná ^*12, dokáže jistě komiks využít i na nižší úrovni.

Výše řečené samozřejmě neplatí pro děti, které jazyk, pokud se s ním setkávají od nízkého věku, přijímají naprosto přirozeně v jakékoli “složitosti”. Neučí se totiž analyticky, nepotřebují znát význam všech slov a jediným kritériem je, aby je příběh bavil a zajímal.