Napjatost souhlásek

Možná si říkáte, že podle názvu patří téma jako toto někam do studia fonetiky na vysoké škole. Není to tak docela pravda – jako každá teorie nám totiž i toto umožní lépe porozumět a správněji vyslovovat. Pro studenty, kteří se chtějí svou výslovností přiblížit rodilým mluvčím je to potom dokonce nezbytnost.

Znělost vs napjatost

Co jsou znělé a neznělé souhlásky jsme si již vysvětlili v článku Výslovnost – spodoba souhlásek. Existuje však ještě jedna důležitá vlastnost samohlásek, která je pro němčinu specifická – tzv. napjatost. Zjednodušeně jde o to, jak moc při jejich vyslovování napneme “pusu” (odborně mluvidla).

Samohlásky lze dělit na
napjaté – velké svalové napětí, zní jakoby ostřeji, tvrději
nenapjaté – malé svalové napětí, uvolnění, zní jakoby mírně, měkce

Napjatost a případná aspirovanost (přídech – viz níže) je tedy v němčině hlavní rozdíl mezi dvojicemi hlásek jako b-p, d-t nebo g-k.
V některých německy mluvících oblastech se od sebe dokonce znělé a neznělé hlásky liší pouze napjatostí, a jinde splývají úplně.

Z tohoto základního rozdílu vyplývá, že český student by měl nezapomínat
1) přídech u hlásek p, k, t
2) oslabovat znělost u hlásek b, d, g apod.

1) P, K, T s přídechem

Pro základní pochopení toho, co znamená přídech, si můžeme porovnat dvojice slov, které vypadají v obou jazycích téměř totožně, ale liší se právě přídechem u P, K, T.
Zkuste si u každé dvojice vyslovit české slovo a pak si poslechněte jeho německý protějšek.

(CZ) pech
(DEU) das Pech /pɛç/  ^*1

(CZ) tane
(DEU) die Tanne /ˈtanə/  ^*2

(CZ) klub
(DEU) der Klub /klʊp/  ^*3

(CZ) kus
(DEU) der Kuss /kʊs/  ^*4

(CZ) pas
(DEU) der Pass /pas/  ^*5

Můžeme si představit, že přídech je takové malé přidané “h”, tedy

p /pʰ/
k /kʰ/
t /tʰ/

Přídech je nejvýraznější před přízvučnou samohláskou na začátku slov, tzn. slovo má přízvuk na první slabice (co je přízvuk vám napoví článek Slovní přízvuk).

kalt /kalt/ ^*6
kommen /ˈkɔmən/ ^*7
putzen /ˈpʊt͡sn̩/ ^*8
die Post /pɔst/ ^*9
der Teil /taɪ̯l/ ^*10
tun /tuːn/  ^*11

Výrazná aspirace je tu i v případě, že před samohláskou stojí R, L, N:
der Kreis /kʁaɪ̯s/ ^*12
der Preis /pʁaɪ̯s/ ^*13
tragen /ˈtʁaːɡn̩/ ^*14
klein /klaɪ̯n/ ^*15
die Plage /ˈplaːɡə/ ^*16
der Knabe /ˈknaːbə/  ^*17

Malý přídech je i na konci slov, je-li poslední slabika přízvučná:
laut /laʊ̯t/ ^*18
bereit /bəˈʁaɪ̯t/ ^*19
der Druck /dʁʊk/ ^*20
die Musik /muˈziːk/ ^*21
knapp /knap/ ^*22
der Galopp /ɡaˈlɔp/  ^*23

To platí samořejmě i pro znělé hlásky na konci slov, které se čtou nezněle (viz článek Výslovnost – spodoba souhlásek).

das Rad /ʁaːt/ ^*24
der Rat /ʁaːt/  ^*25

der Weck /vɛk/ ^*26
weg /vɛk/  ^*27

Naopak oslabeně se přídech u P, K, T vysloví v nepřízvučných slabikách, před jinými souhláskami a v kompinacích SP, ST

die Decke /ˈdɛkə/ ^*28
das/der Drittel /ˈdʁɪtl̩/ ^*29
die Suppe /ˈzʊpə/  ^*30

das Haupt /haʊ̯pt/ ^*31
es schmeckt /ʃmɛkt/  ^*32

spielen /ˈʃpiːlən/ ^*33
der Stein /ʃtaɪ̯n/ ^*34
der Gast /ɡast/  ^*35

2) Znělé souhlásky méně znělé

Německé souhlásky b, d, g jsou méně znělé než v češtině, jsou jakoby měkčí. Můžeme zase použít porovnání češtiny a němčiny – opět si zkuste u každé dvojice vyslovit české slovo a pak si poslechněte jeho německý protějšek.

(CZ) Dan
(DEU) dann /dan/  ^*36

(CZ) bok
(DEU) der Bock /bɔk/  ^*37

(CZ) glóbus
(DEU) der Globus /ˈɡloːbʊs/  ^*38

Toto oslabení znělosti můžeme slyšet především ve dvou případech:

a) na začátku slov (po pauze)

der Baum /baʊ̯m/ ^*39
das Deutsch /dɔɪ̯t͡ʃ/ ^*40
ganz /ɡant͡s/  ^*41

b) po neznělých souhláskách uprostřed slov nebo ve spojené řeči

der Hausbau /ˈhaʊ̯sˌbaʊ̯/ ^*42
Er ist ausgestiegen /ˈaʊ̯sɡəˌʃtiːɡn̩/ ^*43
Hat er aufgepasst? /ˈaʊ̯fɡəˌpast/ ^*44
Hast du eine Freundin? ^*45
aus Dresden /aʊ̯s_ˈdʁeːsdn̩/  ^*46

Také znělé souhlásky v a z jsou vyslovovány méně zněle na počátku slov nebo po neznělých souhláskách.
sein /zaɪ̯n/ ^*47
so /zoː/ ^*48
sie /ziː/ ^*49
wer /veːɐ̯/ ^*50
das Wasser /ˈvasɐ/  ^*51

der Schlafwagen /ˈʃlaːfˌvaːɡn̩/ ^*52
das Pumpwerk /ˈpʊmpˌvɛʁk/ ^*53
der Basssänger /ˈbasˌzɛŋɐ/ ^*54
der Kongresssaal /kɔŋˈɡʁɛsˌzaːl/  ^*55

Díky oslabení znělých souhlásek se nám Čechům také lépe vyslovují kombinace hlásek neznělá+znělá (viz opět článek Výslovnost – spodoba souhlásek).

Angličtina také v některých případech oslabuje znělost kvůli usnadnění výslovnosti – při střetnutí dvou hlásek (např. DISGUSTING) nebo i na začátku slov (VERY).